|
|
Komparace výtvarných děl s hudební tvorbou skladatele Luboše Fišera
Kůsová, Lenka ; Bláha, Jaroslav (vedoucí práce) ; Gregor, Vít (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá osobností skladatele Luboše Fišera, jeho vybranými skladbami v komparaci s uměleckými díly. Práce je rozdělená na dva celky. V první části se věnujeme obecným uměleckým tendencím 60. let. Přiblížíme nejvýznamnější směry a osobnosti, které v této době tvořili. Dáme do souvislostí českou hudební, výtvarnou a literární scénu šedesátých let, což byly roky vrcholné tvorby Luboše Fišera. Druhá část práce se podrobněji věnuje rozboru pěti Fišerových skladeb, které byly v šedesátých letech zkomponovány. Jedná se o skladbu Ruce (1961), Patnáct listů podle Dürerovy Apokalypsy (1965), Caprichos (1966), Double (1969) a Nářek nad zkázou města Ur (1970). Rozbor těchto skladeb je založen buď na komparaci skladeb s inspiračními zdroji (Albrecht Dürer: Apokalypsa, Francisco Goya: Caprichos, sumerský text Nářek nad zkázou města Ur), nebo na komparaci použité kompoziční metody skladby a výtvarného díla (Double), či je proveden jen s pomocí sémantického hlediska (Ruce). Cílem této práce je přiblížení významného českého skladatele Luboše Fišera širší veřejnosti prostřednictvím jeho skladeb. Tato práce by v budoucnu mohla přispět k sepsání skladatelovy monografie nebo k častější interpretaci jeho skladeb.
|
|
|
Osobnost hudebního teoretika a pedagoga Ondřeje Bednarčíka (1929-1998)
Pobucká, Tereza
Disertační práce předkládá životní osudy a profesní růst ostravského hudebního teoretika a pedagoga Ondřeje Bednarčíka, žijícího v letech 1929-1998. Na základě analýzy Bednarčíkovy pedagogické, vědecko-výzkumné, osvětové a hudebněumělecké činnosti krystalizuje charakteristika profilu této osobnosti. Z Bednarčíkových hlavních vědeckých zájmů je upřena pozornost na soudobou polskou hudbu, problematiku poslechu Nové hudby, na muzikologické a didaktické problémy hudby 20. století se zaměřením na výuku hudebněteoretických předmětů a v neposlední řadě na dvě osobnosti (skladatele Bogusława Schaeffera a kolegu profesora Josefa Schreibra) výrazně formující Ondřeje Bednarčíka v jeho vědeckých bádáních a lidském přístupu. Práce je rozdělena do následujících osmi kapitol. První je věnovaná současnému stavu bádání o osobnosti Ondřeje Bednarčíka, stanoveným hlavním a dílčím cílům, metodologických východiskům, použitým výzkumným metodám a zpracování Bednarčíkovy písemné pozůstalosti. Druhý oddíl popisuje životní osudy, hudební zájmy a aktivity Ondřeje Bednarčíka. Třetí kapitola deskribuje Bednarčíkovu pedagogickou a organizační činnost v hudebních školách a ve vysokoškolském prostředí. Čtvrtý oddíl přibližuje Ondřeje Bednarčíka jako vedoucího katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Ostravské univerzity....
|
|
|
Osobnost hudebního teoretika a pedagoga Ondřeje Bednarčíka (1929-1998)
Pobucká, Tereza
Disertační práce předkládá životní osudy a profesní růst ostravského hudebního teoretika a pedagoga Ondřeje Bednarčíka, žijícího v letech 1929-1998. Na základě analýzy Bednarčíkovy pedagogické, vědecko-výzkumné, osvětové a hudebněumělecké činnosti krystalizuje charakteristika profilu této osobnosti. Z Bednarčíkových hlavních vědeckých zájmů je upřena pozornost na soudobou polskou hudbu, problematiku poslechu Nové hudby, na muzikologické a didaktické problémy hudby 20. století se zaměřením na výuku hudebněteoretických předmětů a v neposlední řadě na dvě osobnosti (skladatele Bogusława Schaeffera a kolegu profesora Josefa Schreibra) výrazně formující Ondřeje Bednarčíka v jeho vědeckých bádáních a lidském přístupu. Práce je rozdělena do následujících osmi kapitol. První je věnovaná současnému stavu bádání o osobnosti Ondřeje Bednarčíka, stanoveným hlavním a dílčím cílům, metodologických východiskům, použitým výzkumným metodám a zpracování Bednarčíkovy písemné pozůstalosti. Druhý oddíl popisuje životní osudy, hudební zájmy a aktivity Ondřeje Bednarčíka. Třetí kapitola deskribuje Bednarčíkovu pedagogickou a organizační činnost v hudebních školách a ve vysokoškolském prostředí. Čtvrtý oddíl přibližuje Ondřeje Bednarčíka jako vedoucího katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Ostravské univerzity....
|
|
|
Komparace výtvarných děl s hudební tvorbou skladatele Luboše Fišera
Kůsová, Lenka ; Bláha, Jaroslav (vedoucí práce) ; Gregor, Vít (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá osobností skladatele Luboše Fišera, jeho vybranými skladbami v komparaci s uměleckými díly. Práce je rozdělená na dva celky. V první části se věnujeme obecným uměleckým tendencím 60. let. Přiblížíme nejvýznamnější směry a osobnosti, které v této době tvořili. Dáme do souvislostí českou hudební, výtvarnou a literární scénu šedesátých let, což byly roky vrcholné tvorby Luboše Fišera. Druhá část práce se podrobněji věnuje rozboru pěti Fišerových skladeb, které byly v šedesátých letech zkomponovány. Jedná se o skladbu Ruce (1961), Patnáct listů podle Dürerovy Apokalypsy (1965), Caprichos (1966), Double (1969) a Nářek nad zkázou města Ur (1970). Rozbor těchto skladeb je založen buď na komparaci skladeb s inspiračními zdroji (Albrecht Dürer: Apokalypsa, Francisco Goya: Caprichos, sumerský text Nářek nad zkázou města Ur), nebo na komparaci použité kompoziční metody skladby a výtvarného díla (Double), či je proveden jen s pomocí sémantického hlediska (Ruce). Cílem této práce je přiblížení významného českého skladatele Luboše Fišera širší veřejnosti prostřednictvím jeho skladeb. Tato práce by v budoucnu mohla přispět k sepsání skladatelovy monografie nebo k častější interpretaci jeho skladeb.
|
host ::
RSS.